Večer jdeme na místní tancovačku - tradiční skotskou zábavu. Máme ale ještě jeden bláznivý nápad - vrátit se k Gemmě do bytu, uvařit si večeři, přezout boty a jít zpět do St. Andrews. (takže 2 hodiny jenom na cestě) Nu což, šetříme!



K večeři vaříme těstoviny s omáčkou z pytlíku. Nějak jsme neodhadli vodu, takže je to spíš rajská polévka s těstovinami. Venku mezitím začalo pršet, takže se nám pěšky moc nechce, ale bereme deštníky a jdeme.

Do zpěvu už nám moc není, je to opravdu dlouhá cesta a myšlenka, že se musíme ještě nějak vrátit, je příšerná.

Ve městě už na nás čeká Gemma se svým hochem Angusem a kamarádkou Ellen. Vyrážíme do ulic. Tento týden tu je zrovna pouť.
Gemma žadoní, že chce na jednu atrakci, jejíž název už si nepamatuji, ale točilo se to dokola a ještě jednou dokola. A aby toho nebylo málo, mezi vámi chodí chlapi, co to ještě "ručo" roztáčejí. Asi půl hodiny odmítám na to kdykoli vlézt. Nakonec ale přecijen zasedáme do takového vozíku a "jízda" začíná!!!
Mám tak trochu pocit, že mi dřív nebo později ta hlava ulítne. Nebo, že odlítnu celá. Nevím ani, čeho se chytnout, nebo jestli řvát či brečet. Koukám po Gemmě a Ellen, mají sice pusy dokořán, ale stejně nemůžu rozeznat, jestli se jim to líbí. Vojta - ten je celý nadšený - jako vždy. Škoda, že si už nepamatuji, kolik tahle sranda stála, ale doufám, že to do ČR nikdy nepřijede, protože už na to nikdy nevlezu.

Je nám špatně: mně, Ellen a trochu i Gemmě. Jdeme se projít do univerzitního kampusu, který je moc krásný. Už je tma. Angus šel s nějakým kamarádem na pivo.
Nevím, jestli jsme tento večer nastartovali nejlíp, už se mi nikam nechce.
Asi po hodině zotavování jdeme hledat Anguse. Vstupujeme do jedné malé hospůdky a v té se proplétáme do dalších místností plných lidí. Už ho vidíme, sedí s jedním kamarádem z Anglie, který má takový "hrozný" přízvuk, že mu i Skot má problém rozumět. Pivo pijí z takových sklenic, které se spíše podobají sklenicím na víno. Do toho nalít pivo v českých hospodách bych se i bála.

Je 10 hodin večer a my se vydáváme do jedné hospůdky, kde se konají Ceilidh dances.
Co to vlastně je?
Je to taková společenská akce, kde hrají tradiční Gaelic music a tancuje se. Původ má v Irsku a Skotsku. Dřív si na těchto setkání lidé také vyprávěli historky, báchorky, povídačky a pohádky. Hudba je folková, místní. Všechny tance řídí jeden člověk, jmenuje se dance caller, jeho úkolem je učit lidi tance a říkat jim, jaké kroky mají dělat. Skoti se tyto tance učí na základní škole v období Vánoc. Trochu to připomíná country tance, co nás učili v tanečních. Skupinové, kruhové nebo párové, nikdo netančí sám.
Kapela se skládá ze 2-6 hudebníků a hlavním nástrojem jsou dudy. Dále např. píšťalky, housle, bodhrán (irský rámový buben), kytary či akordeon. Hudba je veselá, výrazná a svižná.



Máme chuť na něco typicky skotského a po radách ostatních si s Vojtou objednáváme Irn Bru. Nealko ze Skotska. Trochu to připomíná žvejkačky, asi to bude hodně nezdravé. Ale Vojta objednává další a další. Já jdu navštívit místní toalety, které jsou fakt luxusní. V kabince se záchodem je zároveň i umyvadélko s fukarem na ruce. Dokonce i věšáčky. Moc se mi líbí tapeta, která je utvořena z novin, takže by tam člověk mohl číst několik dní. Před kabinkou je velká mapa světa, kam lidé zavěšují lístečky s pozdravy k zemi, ze které pochází. I my jeden připínáme.



Zapojujeme se taky do tanců, je to velká sranda, nikomu se nechce domů. Hlavně ti lidé spolu tak perfektně spolupracují. Zapojí nás mezi sebe jako bychom byli staří známí. A každý špatný krok nám omlouvají. Je to tu úžasný! Každý si zatancuje s každým, protože ty tance jsou tak kreativní a kroky vcelku lehké, že to jde jako po másle.
Asi v 1 ráno jsme úplně vyřízení. Vrací se nám představa pěší chůze do Guardbridge. Je jasný, že Gemma s Angusem s námi nepůjdou, nejsou to Češi.
Autobusy už nejezdí. Gemma podala návrh, že pojedeme taxíkem, což my zásadně odmítáme, protože si představujeme české ceny. Nakonec s nimi ale jedeme. Jízda stála přibližně £ 12, a to jsme jeli 4, takže to je rozhodně levnější, než autobus. A teď už spát. Ať máme dost sil na další den! :)